Nekorunovaní lídři post-metalu ze Švédska do Prahy vezou novou desku a doprovod by lákavější už být nemohl. Dlouhá cesta Cult of Luna ze Severu je spojila s legendárním chicagským post-triem Russian Circles.

Cult of Luna patří mezi kapely, které představují celkovou vizi do detailu promyšleného konceptu. Jejich alba tak jsou zážitkem, který koncerty pro jejich vizuální promyšlenost posunují ještě o úroveň výš. Zvukový i světelný design, načasování a synchronizace, rozestavění na pódiu. Vše propojuje idea.

Švédský sextet čítající duo bubeníků chce pokaždé přijít s něčím svěžím, neokoukaným a odhalit předtím neprobádaná místa s cílem posunovat hranice žánru, kterých za jejich 25letou kariéru ubývá. Loni se vydali na Sever a opět vytvořili zvuk, který je s ostatními nesrovnatelný. Ambiciózní, epický a nasycený emocemi, které v písních se stopáží často přes osm minut explodují nejen v přesně daný okamžik, ale rezonují každým okamžikem.

S albem A Dawn To Fear (2019) pravděpodobně přinesli vrchol své kariéry a na EP The Raging River (2021) v cestě touto deskou započatou pokračovali. Každá cesta má ale svůj konec a cíl. Tím se ukázal Sever. Na loňském albu The Long Road North, za jednom z nejdynamičtějších a zároveň nejkrásnějších děl atmo-metalových žánrů, nekorunovaní lídři post-metalu koncept dotahují k dokonalosti.

Na turné k aktuální desce švédská hegemonie spojuje síly s instrumentálním post-triem Russian Circles. Tyhle už též legendy na svých předchozích sedmi albech prošli rozmanitou topografií zvuků, nálad a přístupů, kde se mísí i drone meditace, progresivní přístup, silný riffing, podmanivá baladičnost i napětím nabitý noise rock. Vždy ale za zachování konzistence.

Na posledním albu Gnosis však Russian Circles vinou okolností izolace v covidu přehodnotili proces komponování a namísto skládání z útržkovitých nápadů byly písně napsány a nahrány samostatně, než se o ně autoři podělili s ostatními členy. Chicagští novou metodou vytvořili své dosud nejvypjatější a nejkoncentrovanější dílo - album, které upřednostňuje vymítání dvouletého napětí před melancholií a určitou zdrženlivostí, jež často podbarvovaly jejich minulé počiny. A je to síla!

Šňůru s nimi sdílí ještě angličtí Svalbard, kteří své atmosférické hudební vize doplněné dvěma hlasy usazují do d-beatového rytmu a ve zvuku u nich lze zaznamenat i euforičtější blackové nebo post-rockové pasáže.